ž i v České republice začaly vznikat projekty velkých firem, které slibují, že zefektivní státní správu pomocí blockchainu, tedy technologie, na které běží nejznámější kryptoměna bitcoin. Dokonce se za nimi skrývají tak velké technologické firmy, které přišly s novou blockchainovou iniciativou. Možná se ale jenom vezou na vlně krásného nového slova.
Blockchain je revoluční technologie a má šanci převrátit svět na ruby. O tom není pochyb. Ale udělá to jinak než zázračným zefektivněním úředníků. Blockchain totiž není magie. O blockchainu se sice píše jako o otevřené a nezfalšovatelné účetní knize, ale tím, že do blockchainu něco zapíšete, nestane se to automaticky nezměnitelným.
Ve skutečnosti je nezměnitelnost zajištěná pouze silnou decentralizací. Když uložíte stejný údaj na desítky či stovky tisíců počítačů po celém světě, bude obtížné na všech najednou zápis změnit. Na rozdíl od situace, kdy jsou údaje na jednom, dvou počítačích. Takové údaje lze změnit snadno, lehce podlehnou falzifikátorovi.
Kouzlo bitcoinu
Spousta projektů mluví o blockchainu, kdykoliv vezmete data a zabalíte je do bloku, nad který zabalíte další. Představte si, že si otevřete jeden dokument a napíšete do něj něco a pojmenujete ho „blok_1“. Druhý pojmenujete „blok_2“ atd. Je to blockchain, tedy řetěz bloků? Lingvisticky asi ano. Ale nedává to moc smysl. To, že si údaje balíte do bloků textu, je jen kosmetická úprava.
U bitcoinu a několika dalších kryptoměn to smysl dává. Blockchain (řetěz bloků) je z nich uložen na obrovském množství míst. To těžko dokážete změnit. Navíc kdybyste si chtěli pomoci a všechny počítače chtěli oblafnout tím, že jim pošlete chybná data, aby si je uložily všichni najednou, museli byste obětovat elektřinu, která by dokázala pohánět malou vyspělou ekonomiku, protože o stejné privilegium bojují tisíce takzvaných těžařů.
Čím je užitečný blockchain
Tajemný Satoshi Nakamoto, který s blockchainem a bitcoinem v roce 2008 přišel, nevymyslel nesmazatelná data. Jen přišel s nápadem, jak motivovat lidi, aby ukládali data na velkém množství míst a prali se o možnost vytvářet další bloky.
Když z blockchainu vytáhnete tyto motivace, zůstane vám jen naleštěná databáze. Excelovská tabulka, kterou můžete uložit klidně na víc počítačů, ale nic víc. Podobné koncepty už existovaly dříve, k tomu blockchain není potřeba.
A ještě navíc blockchain neumí zajistit, že do něj napíšete správná data. U bitcoinu to je snadné, protože síť bitcoin monitoruje transakce přímo s vlastní jednotkou, s bitcoiny. Nemusíte dovnitř vkládat žádná data z reálného světa. Ale pokud bychom chtěli do blockchainu uložit data o automobilech, katastry a podobně, potom nikdo nedokáže zaručit, že dovnitř vložíte správné údaje.
Bitcoin
Blockchain je ale dobrý marketingový tah. Když slíbíte, že zavedete do státní správy blockchain, dosáhnete snadno na peníze pro nové cool inovace. Kdybyste přišli s tím, že data z katastru uložíte do excelovské tabulky na tři počítače, asi by to nezpůsobilo větší pozdvižení. I kdybyste slíbili, že budete tabulky balit do „bloků“.
Možná stojí za to se zamyslet nad tím, proč se blockchain neuchytil na stovkách míst, o kterých se už roky mluví. Slavné světové časopisy, velké firmy v Česku i v zahraničí a slovutní myslitelé predikovali blockchainové revoluce na různých trzích. Neděje se to.
Blockchain změní svět. Povede se mu to ale tam, kde to dává smysl. Třeba u peněz. Ať už to bude bitcoin nebo jiná kryptoměna, už nyní se daří narušovat monopol centrálních a komerčních bank. Vzít si zpátky od státu peníze je revoluční myšlenka a bude mít dalekosáhlé důsledky. Bitcoin vejde do dějin. Bohužel ale ne jako prostředek, který zefektivnil práci úředníků.
(Text vyšel v týdeníku Reflex)