Aleš Stroukal - Žatecký spisovatel

Aleš Stroukal je žatecký rodák.

Do roku 2019 mu vyšlo 12 knih a na řadě dalších se autorsky podílel. Jeho texty jsou pestrou směsicí od dětských říkanek, přes humorné povídky až po filozofické úvahy.

 

Kontakt: ales@stroukal.cz

Žatecká sedma (2018)

Společná knížka 8 žateckých autorů. Od každého autora 7 povídek více či méně se vztahujícími ke královskému  městu Žatec.

Vydání 2018. Ilustrace Jiří Vaníček. 506 stran. Vázané vydání. Cena 299,-Kč

Spoluautoři: Bára Belanová, Barča Jermanová, Veronika Salášková, Kateřina Tesařová, František Blahout, Dominik Stroukal a Libor Želinský.

Ta tma je k nevydržení. Lapu po dechu a mám pocit, že se můj život blíží ke konci. Už jsou to tři dny, co jsem se nerozsvítil. V zadním boxíku, v tom, který v obchodě tak pečlivě vybírali, aby se přizpůsobil všem požadavkům uchováním zeleniny, tak přesně v tom mi teď hnije okurka. Ježiši Kriste, že jeli na dovolenou?! Že zase jeli na dovolenou. Projedu si radši databázi.

Náš (ne)pojištěný život (2016)

Kniha 19 povídek z pojišťovnictí vypráví humornou formou, co vše se může stát při sjednávání životního pojištění.

Vydání 2016. Ilustrace Tomi Reida. 223 stran. Vázané vydání. Cena 249,-Kč.

Viktor byl týpek, o kterém si málokdo mohl myslet něco konkrétního. Vzhledově byl spíše takový připrdlý vepřík, ale uměl se dokonale oblékat a hlavně uměl mluvit, čímž přebil všechny handicapy svého vzhledu. Nastoupil k nám na agenturu úplně neznalý pojišťovnictví, ale velice rychle se zorientoval a již příští rok se vyhoupl mezi TOP 10 celé naší společnosti, což bylo obdivuhodné. On se v tomto typu podnikání dokonale našel, a když jsem se ho ptal na recept, tak mi odpovídal s úsměvem klauna, že pokud je klientem muž, musím se chovat, jako kdybych ho chtěl uchlastat, a pokud je klientem dáma, tak tak, jako kdybych ji chtěl vojet.

Jak jsme... (2014)

Knížka 28 povídek o dvou kamarádech, kteří spolu během studí střední a později vysoké školy prožívají možné i nemožné příběhy.

Vydání 2014. Ilustrace J.K.Vaníček. 124 stran. Vázané vydání. Cena 199,-Kč

Začala debata. Čech s Jugoslávcem se domluví. A lehce. Páni hromotlukové si přišli stěžovat, že jim někdo ukradl jehně. Byli na správné adrese a věděli to. Co za to, co jim za to dáme, říkali si naši a byli zoufalí. Oni prej buď rozbít tlama muž nebo buchy buch s žena. Chlapi tušili neštěstí, a tak se nabídli k dobrovolnému rozbití palice.

Pohodovídky (2011)

Knížka složená ze 41 povídek a jedné básničky obsahuje povídky napsané v době od září 1980 až do listopadu 2011. V knize jsou zařazeny i všechny povídky autora, které do té doby vyšly v různých sbornících a almanaších.

Vydání 2011. Ilustrace Martina Doležalová. 198 stran. Vázané vydání. Cena 249,-Kč

Po ukončení hovoru oznámila panu Kocovi, že by bylo rozumné s objednávkou jídla počkat, protože do čtvrt hodiny dorazí její přímý nadřízený docent Kus. Toho pan Koc neměl vůbec rád, ale kvůli jeho šéfovskému postavení ho musel tolerovat, Poručil si tedy dvojitou whisky, a když se jeho paní odebrala na toaletu upravit si zevnějšek, rychlostí tenisového míčku při podání Nadala vystřelil k barovému pultu, kde vrazil vrchnímu do dlaně dvoustovku za okamžité nalití trojité dávky whisky, kterou do sebe kopl zkušeným grifem pijana. Když se jeho paní vracela ke stolu, už spokojeně seděl na svém původním místě a v prstech si pohrával se skleničkou drinku.

„Ještě ses nenapil a už smrdíš chlastem,“ řekla paní doktorka, když dosedla na svou sesli a pohledem zkušeně zkontrolovala, že z manželovy skleničky nebylo zatím upito, „víš, že docent Kus nemá alkohol v lásce.“

Švindlování života (2010)

ŠVINDLOVÁNÍ ŽIVOTA – rozsáhlejší novela vyprávějící příběhy čtrnácti skupin lidí, jejichž chování je připodobňováno k chování konkrétních zvířat živočišné říše (viz 14 obrázků zvířátek na přebalu knížky). Příběhy těchto skupin se postupně prolínají. V každé skupině má některá postava určitou úchylku od normálního chování lidí.

Vydání 2010. Ilustrace Miluše Heryšerová. 339 stran. Vázané vydání. Cena 269,-Kč.

To se mi snad zdá, kroutil hlavou Lukáš.

Tam, kde se silnice točila doprava, byla malá mýtina, na jejímž okraji stál nepatrný altánek. A u něj, ne, nebylo pochyb, stáli dva. On a ona. Jeho otec, její matka. Šákul a Ramgadová.

A nevypadali jako soused se sousedkou, ani jako spolupracovník se spolupracovnicí nebo známý se známou. Skutečnost byla tvrdá. Byli si blíž než sourozenci, byli milenci.

Takto se přece objímají jen ti, co se mají rádi, Lukáš nevěřil vlastním očím.

Jeho ruka okolo jejího krku a její okolo jeho pasu, to je víc než přátelský vztah, přemítala Dáša a do očí jí lezl pláč a otázky začínající slovem proč.

Stáli, skryti za skupinou téměř srostlých stromů, a pozorovali své rodiče, své vzory.

“Já tomu nevěřím, Lukáši, řekni, že to není pravda,” Dáša pomalu brečela.

Stolicování (2008)

30 humorných povídek na ožehavé téma „Jak kdo kdy nestačil doběhnout na velkou potřebu“.

Vydání 2008. Ilustrace Petr Urban. 111 stran. Vázané vydání. Cena 219,-Kč.

A tu blbost jsem dal v plén: „Hele, už jste někdy viděli výskok na bidlo na tři doby?“

Nikdo to samozřejmě nikdy neviděl, takže já, mistr světa ve výskoku na bidlo na tři doby jsem se jal vytahovat.

„Ukážu,“ říkám, „ale musí být tma. Jen svíčku rozsviťte. Holky našly svíčku a zapálily knot. Ideální situace pro můj skok. Všichni se těšili na sex a já se rozeběhl. Prvním skokem jsem se zachytil vrchní strany bidla, druhým jsem se otočmo vyhoupl nad palandu a třetím jsem se přeotočil a dopadl a cílené místo. Všechno oukej, akorát kdybych se při té třetí době nepodělal.

Souznění (2007)

Aneb Jak jsme zvyšovali úroveň našeho zemědělství –  novela, z roku 1983, kdy 4 vysokoškoláci prodělávají zemědělskou praxi na státním statku a dva z nich se během té praxe vezmou.

Vydání 2007. Ilustrace Miluše Heryšerová. 197 stran. Vázané vydání. Cena 189,-Kč

Karin naplnila pro každého vrchovatý hrneček bez oušek s dvěma ornamenty světle oranžové barvy a zakousla se do rohlíku. Žíznivý Dušan zaklonil hlavu a do úst mu spadla první dávka čaje, když v tom ale vystřelil od stolu rychlostí, jakou vstávají jen matky, když jim dcery oznámí, že se musí, a zmizel za dveřmi. Vrátil se hned, ale prskal jak kočka v noci na střeše, když středně hnusně prší. Civěli na něj jak na kulový blesk a nechápali nic…

„No tak se napijte, napijte se,“ hecoval je Dušan, „přeju dobrou chuť.“

Tři nevěřícné duše si postupně lokly trochu čaje, který ale ještě v téže sekundě zaujal své původní místo v hrnečku, jako když se vrátí film. Pak nastal smích. To už přišla paní kuchařka s otazníky v očích.

„To není čaj,“ řekl Dušan, „to je acetón!“

Nebyl to aceton, ale ani čaj, protože jako se zpravidla do polévky nepřidává cukr, tak do čaje se nedává sůl.

Příběh jedné saluki (2006)

Příběh fenky perského chrta Sheily od jejích štěněčích začátků přes veselé zážitky z jejího téměř dvanáctiletého života až po smutný konec, kterým knížka začíná.

Vydání 2006. Fotografie Scheily z rodinného archívu. 117 stran. Vázané vydání. Cena 169,-Kč

Perský chrt nebo-li saluki je plemeno, které je v naší zemi rozšířené vcelku sporadicky, a tak se stávalo každou chvíli, že se za Scheilou lidé otáčeli a někteří nás i zastavovali a ptali se, co je to za druh, hodně často si ti znalejší mysleli, že se jedná o mládě chrta afghánského, jiní se ptali, co to stojí, těm jsem s  oblibou říkával, že někdo si pořídí holt medvěda a někdo saluki. To myslíte meďáka?, nechtěli pochopit, když jsem pouze pokýval hlavou. Jiní se zase děsili, jak je to hubený. Těm jsme zase s úsměvem na rtech říkali: „Vychrtlý, viďte, to je u chrta divný, že?!“

Většinou ale naše psí dáma vzbuzovala uznání a sklízela od neznámých lidí pochvalu za pochvalou. „Koukej, jak elegantně vykračuje!“ „Podívej se ty chytrý oči!“ „Psí šlechtična, opravdu!“

            Korunu všem těmto ať nechápavým či naopak pochvalným hláškám dal jeden malý chlapeček, který si to jednoho dne hopsal vedle své maminky, která táhla tašky plné zeleniny žateckým podloubím, když zbystřil Scheilu, tak zastavil své hopsání, vykulil oči na psa, pohlédl na mamku a zpět na Scheilu a na plný koule vykřikl v úžasu: „Mamííííí, koník!“

Mandlová studie ženy (2004)

Příběh studentky, která má poměr se 4 kluky z koleje, kteří se jí po té postupně zjevují v jejím osobním životě.

Vydání 2004.  Ilustrační foto Dominik Stroukal. 155 stran. Vázané vydání. Cena 159,-Kč

„Je čas, pánové,“ řekl Evžen a vytáhl z její kabelky lístek od šatny. Všichni se odebrali do přízemí. Objemná šatnářka jim vydala chlupaté svršky a oni se oblékli. Tyldě museli pomáhat. Jen co se dostali na čerstvý vzduch, způsobila u Tyldy kyslíková bomba výbuch smíchu. Začala se řehtat jako pominutá a nemínila přestat. Do dlaní, snažících se její smích tlumit, zběsile kousala. Okolo náměstí kroužil vůz VB, ale řidič byl sám. Nebylo tedy obav, že by zastavil.

Tylda se nechala téměř nést. Střídali se po dvojicích. Střídání vyžadovali ti nenesoucí. Ach, ta láska k sexu a ty ženský! Jestli něco může změnit směr otáčení Země, pak jedině žena. Dodnes nevíme a dlouho vědět nebudeme, co v ženě vlastně vězí.

„Navrhoval bych zkusit její ochotu,“ pronesl Jeroným, když přešli most a ocitli se před plaveckým stadiónem.

Všichni byli pro, a tak posadili Tyldu na lavičku a Čeněk, který vyhrál ve stříhání, si k ní přisedl. Přitiskla rty jak alkoholik k půllitru. Po Čendovi Jeroným – a totéž.

Je to křeč (2004)

Novelka, příběh mladého vysokoškoláka, který hledá smysl života, knížečka plná nejrůznějších úvah.

Vydání 2004. Ilustrační foto Zdeněk Tichý. 62 stran. Brožované vydání. Cena 99,-Kč.

Hele, brouku, poslyš, víš, já už prožil dějiny, a ty tu teď stojíš jak špatně vytesaná svatá, ne, nesedej si, ani nelehej, protože špatně vytesaná svatá, jak stojící, sedící nebo ležící je úplně jedno, já jen, že bych ti rád řek, za jakým světlem jít, víš, připadáš mi tak trochu z vesnice, kde i holubi mají křestní jména a táta mámě při tom zavazuje oči, no nezlob se, je-li to trochu příliš, ale myslím si, že moc se nemýlím, protože já to nerad, a ty to máš napsané na tváři a vsadil bych se, že i na hýždích, no, chlapa užs měla, ale moc ti to nedalo, mnou teď právě opovrhuješ, víš co?, já ti to stejně musím všechno teď říci a ty zatím postav na kafe a já tři kousky, dík, ráda bys dosáhla úspěchu, co by byl super, ale vyhrát Miss, na to nemáš, chodit za dolary se bojíš a napsat knihu neumíš. Šedneš a průměrní, přestáváš a mizíš. Je ti dvacet. Pryč, já vím. Dospělost zarámovaná dětskými představami. Toužíš, ale akvárium je malé, už ti nikdo nechce vyměňovat vodu.

Zvířátkování (1996)

Polodětské básničky napsané s autorovým tehdy desetiletým synem Dominikem jsou o zvířátkách dle abecedy, ale s lidským poselstvím v nich.

Vydání 1996. Ilustrace Ivan Adamec. 74 stran. Brožované vydání. Cena  109,-Kč

Spoluautor: Dominik Stroukal

LEV – Taková rodinka lví                           JELEN – Jelenovi pivo nelej, 

           ví o rozborce gazely svý:                                     ani u nás, ani v L.A.

           zadní hnáty                                                             on by potom věrnost laňky

           jsou lva táty,                                                           nechal zkoumat místní daňky,

          srdce a plíce                                                            a kdyby zjistil věrnost s kaňkou,

          mámy lvice,                                                             přetáhl by laňku plaňkou.

          oči a víčka

          mazlíčka lvíčka                                PRASE – Prase bydlí v chlívku,

          a žíně                                                                       máme ho na polívku,

          lví tchýně.                                                             jitrnice a prejt,

                                                                                             tak to mám bejt.

Z nebe se dá vystřihovat (1994)

Soubor téměř 60 povídek a 8 básniček ze současnosti, témata jsou většinou lidské vztahy. Prvotina z roku 1994.

Vydání 1994. Ilustrace Ivan Adamec. 245 stran. Brožované vydání. Cena 199,-Kč

Bylo ti třináct, když jsem se do tebe poprvé zamiloval. Chodilas do sedmé třídy a nosila ten překrásný dlouhý cop. Já měl tou dobou před vojnou. Když jsem se o tobě zmínil, všichni se mi smáli. Pak dva nelehké roky na vojně pouze s tvou jedinou fotografií, kterou jsem si nenávratně půjčil z nástěnky ve vaší škole, a vzpomínkami a myšlenkami na tebe. Dopisy jsem dostával pouze od rodičů. Psát tobě, to prostě nešlo, byla jsi ještě dítě, i přes to, že jsem tě miloval. Pak přišel dopis od matky samotné. Otec zemřel. Vrátil jsem se z vojny. Tys dělala tenkrát zrovna příjmačky na průmyslovku. Moc jsem si přál, aby ses na tu školu dostala. Přijali tě. Léta běžela a ty jsi stále přibývala na kráse. Ve třetím ročníku jsi absolvovala taneční. Začala si chodit na plesy a zábavy. Konečně možnost nějakého kontaktu s tebou.